Aktivity v roce 2007

Pro státní správu a samosprávu byla vypracována dlouhá řada stanovisek a doporučení v oblasti problematiky těžby nerostných surovin a zahlazování následků po těžbě.

Vliv těžby na životní prostředí

Stav zlikvidovaných a zajištěných starých důlních děl byl monitorován v průběhu let 2005-2007 na území celé ČR. Bylo provedeno 1236 revizí a dokumentování aktuálního stavu zajištění na 826 objektech starých důlních děl. Tento pilotní projekt představoval kapacitně jednu z nejvýznamnějších činností ložiskových geologů ČGS a jeho výstupy jsou významným podkladem pro MŽP k zabezpečení obecné bezpečnosti obyvatel a metodickým podkladem pro stálou periodickou revizi objektů.

Byla rozpracována studie vlivu těžby, úpravy a zpracování nerostných surovin se zaměřením především na kontaminace životního prostředí odpady z těžby. Bylo studováno území s haldami po těžbě černého uhlí s podílem uranu (Žacléřsko), kontaminace po těžbě uranu v okolí Sv. Petra na území KRNAPu a znečištění těžbou rtuti a úpravou rud, především zlata (Svatá u Berouna, Kašperské Hory), sledována mobilita těžkých kovů v důlních vodách Ratibořickohorského rudního revíru a plošná kontaminace olovem z výroby olovnatého křišťálu v okolí skláren Sklo Bohemia a. s. ve Světlé nad Sázavou. Ve spolupráci s BRGM bylo započato s tvorbou spektrální knihovny vyhodnocením superspektrálních satelitních dat Aster z území sokolovské uhelné pánve. Data budou po doplnění další etapou měření sloužit jako interpretační etalon dat DPZ.

Mapování kritických zátěží po těžbě pyritu v Lukavici u Chrudimi komplexně zhodnotilo staré zátěže po těžbě nerostných surovin. Byla vymezena rizika poddolování v centru obce a rizika kontaminace životního prostředí haldovým a úpravárenským materiálem a předána doporučení obci a správním orgánům k zajištění bezpečnosti centra obce.

Byly zahájeny práce projektu GAČR (spoluřešitel TU VŠB Ostrava) „Výzkum možností dlouhodobé eliminace rizik po těžbě rud v hornobenešovském a hornoměstském rudním revíru“ odběry vzorků z odkaliště v Horním Benešově a historickými rešeršemi. Proběhla rešeršní část studie „Distribuce vybraných surovin vhodných pro ekologické aplikace na území ČR, možnosti jejich využití a návrh legislativní ochrany perspektivních ložiskových objektů“.

Mapování a nerostné suroviny

Výskyt a význam nerostných surovin na území geologicky mapovaném ČGS v letech 2005-7 byl zhodnocen ve vysvětlivkách k mapám 1 : 25 tis. Tyto práce proběhly zejména na území NP Šumava, KRNAP, CHKO Žďárské vrchy, Křivoklátsko, Plzeňsko, Polabí, Maleník – Poodří a listu mapy Kutná Hora.

Prognózní zdroje stavebního kamene v celkovém objemu 41 mil. m3 byly navrženy v kraji Vysočina.

Systematicky byly shromažďovány poznatky o využívání nerostných surovin na území ČR od paleolitu až do současnosti. Trendy ve využívání nerostných surovin byly sledovány v rámci území Evropy i celosvětově za účelem poskytování celistvého odborného názoru pro potřeby rozhodování v rámci státní surovinové politiky a její aktualizace, pro objektivní informování veřejnosti a také pro účely osvětové a pedagogické.

Zahraniční expertízy

V rámci zahraniční rozvojové pomoci ČR byl vyhodnocen nerostný potenciál studovaných oblastí Afghánistánu (cementářské suroviny, dekorační kámen) a byla uspořádána mezinárodní konference o geologii a ložiskách Afghánistánu (nositel projektu GET, s.r.o.). Základní ložisková prospekce byla prováděna při mapování Mongolska a Íránu. Současně s prospekčními a rekognoskačními pracemi probíhala i metodická výuka íránských geologů specialisty ČGS.

Výzkum a mezinárodní spolupráce

ČGS se podílela na řešení projektu Bioshale (Search for sustainable way of exploiting black shale ores using biotechnologies), financovaného 6. rámcovým programem EU, koordinovaného BRGM.

Bilaterální spolupráce v oblasti ložiskové geologie probíhala s Francií (MŠMT – program Barrande: Biofosfatizace a sulfidizace organické hmoty v černých břidlicích a s ní spjatá remobilizace a frakcionace kovů), s Ruskem (MŠMT – program Kontakt: Frakcionace platinoidů v různých typech geologického prostředí na příkladech vybraných rudních ložisek Polárního Uralu) a s Uzbekistánem (MŠMT – program Kontakt: Zdroje, transport a frakcionace platinoidů na vybraných gigantických ložiskách zlata a mědi v Uzbekistánu). Pokračovala spolupráce v rámci mezinárodních geovědních programů IGCP/UNESCO s ložiskovou tématikou: č. 479, v rámci kterého byla studována svitavská magnetická a tíhová anomálie z hlediska distribuce Pt-kovů; č. 486, kde byla věnována pozornost experimentálnímu studiu telluridů, zejména platinových kovů (popsán nový minerál); a č. 502, kde byla studována distribuce platinoidů ve vulkanogenních masívních sulfidech (hlavní ložiskové typy v oblasti Iberského pyritového pásu) a v recentních hydrotermách typu “black smoker” (oblast středooceánského hřbetu) s cílem přispět k objasnění zákonitostí vzniku těchto rudních akumulací.

Ložiskoví geologové ČGS jsou aktivně zapojeni v mezinárodních vědeckých organizacích SGA, SEG, IAGOD.