Aktivity v roce 2008

Pro státní správu a samosprávu byla vypracována dlouhá řada stanovisek a doporučení v oblasti problematiky těžby nerostných surovin a zahlazování následků po těžbě.

Vliv těžby na životní prostředí

Dle pověření MŽP ČR, v součinnosti s ČGS–Geofondem, v návaznosti na rozsáhlý pilotní projekt z let 2005-7, pokračovala revize stavu zajištění starých důlních děl na 455 objektech. Projekt představoval kapacitně jednu z nejvýznamnějších činností ložiskových geologů ČGS a jeho výstup je významným informačním zdrojem pro MŽP ČR, sloužícím zabezpečení obecné bezpečnosti obyvatel. Pokračovaly práce v rámci projektu vlivu těžby, úpravy a zpracování nerostných surovin na životní prostředí na šesti typových lokalitách a typových surovinách, zaměřené na výzkum kontaminace životního prostředí rtutí, olovem a radioaktivními prvky a stanovení vlivu organické substance na kontaminaci a šíření rudních prvků v důlních vodách.

Studie provedené na starých haldách po těžbě uranu na Žacléřsku ukázaly, že zde dochází k uvolňování těžkých kovů a uranu do vodotečí. Hoření hald je ovlivněno odlesněním, dochází k provzdušnění a uvolnění sloučenin uranu, které se následně vážou na jílové minerály v potocích a jsou poté absorbovány olšemi a břízami. Bylo prokázáno, že obsahy těžkých kovů v řečištních sedimentech se vzdáleností od zdroje kontaminace rychle klesají, a to vlivem sorpce na organickou hmotu.

Monitorování prašného spadu v okolí sklářské hutě ve Světlé nad Sázavou prokázalo kontaminaci půd olovem a arzenem. V Ratibořských Horách pokračovaly výzkumy důlních sirných vod, v lokalitách Svatá u Berouna a Kašperské Hory pokračoval výzkum možné kontaminace rtutí. Upřesnění ploch po těžbě U v Krkonoších bylo zaměřeno na lokalitu Harrachov – rýžoviště a Medvědín. Proběhly odběry důlních vod, které budou na jaře 2009, ve spolupráci s PřF UK, analyzovány na obsah radioaktivních prvků.

Knihovna DPZ pro multispektrální data byla naplňována z vlastních dat a dat poskytnutých ve spolupráci s BRGM. Byly odebrány vzorky ze sokolovské hnědouhelné pánve pro spektrální analýzy.

Spolu s TU- VŠB Ostrava pokračoval projekt „Možnosti dlouhodobé eliminace rizik po středověké i novodobé těžbě polymetalických rud se stříbrem a železných rud v hornobenešovském a hornoměstském revíru“. Gravimetrickým měřením v k.ú. Horní Město byly v zástavbě zjištěny rizikové poddolované plochy; okolí odkaliště Horní Benešov bylo sledováno geochemickým monitoringem. Analýzou historických podkladů (báňské archívy ve Vídni, Wroclawi a Státní archív Opava) byly interpretovány staré důlní míry, což vede ke zpřesnění vyhledání důlních děl ze 16. až 19. století. Řešení projektu technologicky podporuje národní implementaci směrnice EU č. 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžby.

Nerostné suroviny

Vysoce prestižní činností byla zásadní participace na vypracování „Expertního posouzení Zprávy nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu se zřetelem na analýzu a posouzení vstupních informačních a datových podkladů, zejména energetických zdrojů, specificky zásob černého a hnědého uhlí, uranu a geotermálního potenciálu České republiky“. Expertní posouzení bylo vyhotoveno pro Nezávislou energetickou komisi Úřadu Vlády ČR. V rámci úkolu „Distribuce vybraných surovin vhodných pro ekologické aplikace na území ČR, možnosti jejich využití a návrh legislativní ochrany perspektivních ložiskových objektů“ byly posouzeny možnosti využití netradičních surovin (bentonitů a tufitických jílů) při eliminaci dopadů úniku vod kontaminovaných těžkými kovy na přírodní prostředí. Byly zhodnoceny veškeré prognózní zdroje bentonitů nalézající se na území ČR z hlediska možného okamžitého využití suroviny pro dané účely. Byly upřesněny základní fyzikálně–chemické parametry surovin na vybraných perspektivních ložiskových objektech. Výsledkem řešení úkolu je mj. doporučení legislativní ochrany perspektivních ložiskových objektů.

Geochemickým mapováním 24. patra ložiska uranu Rožná, provedeným ve spolupráci s DIAMO s.p., o.z. GEAM, bylo nově zjištěno mnohonásobné překrývání různých stádií mineralizace.

Byla rozpracována úvodní část aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje, plnící funkci územně analytických podkladů pro tvorbu návrhu zásad územního rozvoje Libereckého kraje, dále aktualizace současného i budoucího využívání a ochrany surovinových zdrojů se zřetelem na reálné potřeby surovin v souladu s platnými právními předpisy.

Analyticko-syntetické práce na téma „Vývoj využívání nerostných surovin na území ČR“ byly shrnuty v závěrečné zprávě.

Trendy ve využívání nerostných surovin byly sledovány v rámci území Evropy i celosvětově za účelem tvorby a poskytování celistvého odborného názoru pro potřeby zkvalitňování rozhodovacích procesů v oblasti problematiky nerostných surovin; v rámci státní surovinové politiky a její aktualizace, pro objektivní informování veřejnosti a také pro účely osvětové a pedagogické.

Zahraniční expertízy a mezinárodní spolupráce

Výzkumem vlivu těžby a úpravy rud na životní prostředí v provincii Copperbelt v Zambii byly sestaveny modely cyklů těžkých kovů a síry v půdách, sedimentech, vodách a vegetaci a byly odebrány vzorky z odkališť, vzorky prašného spadu a vzorky půd. Byly provedeny geochemické analýzy, započaty práce na modelování toků kontaminace v oblasti zambijského Copperbeltu a byla modelována orální přístupnosti kovů v oblasti Rosh Pinah.

Proběhla terénní etapa prací na projektu zahraniční rozvojové spolupráce „Vliv těžby a úpravy rud na životní prostředí a lidské zdraví ve vybraných oblastech Zambie“. Práce byly realizované v oblasti Kabwe.

V rámci projektu „Monitorování prašného spadu a environmentální výuka ve školách v okolí hutě Nkana, Zambie“ byl proveden odběr suspendovaných prachových částic a emisí oxidů síry pomocí pasivních vzorkovačů.

Pokračovala příprava projektu AMIRA, West African Exploration Iniciative. V rámci příprav projektu byly analyzovány vybrané vzorky ze dvou ložisek pomocí RTG-přenosného spektrometru, výsledky byly ověřeny v laboratořích ACME v Kanadě. Bylo zjištěno, že geochemická aureola obou ložisek se liší, v závislosti na chemismu okolních hornin.

Tvorba ložiskových map a základní ložisková prospekce proběhla v rámci mapovacího a edukačního projektu geologického mapování v provincii Východního Azerbadžánu v Íránu.

Bylo zajištěno vzdělávání expertů irácké geologické služby v oblasti tvorby ložiskově-geologických map a geochemické prospekce.

Ložiskoví geologové ČGS jsou aktivně zapojeni v mezinárodních vědeckých organizacích SGA, SEG, IAGOD.